Lapidárium soch

lapidárium

Sv. Jan Nepomucký

Pískovcová socha od Johanna Vettera,  vytesaná v roce 1723, původem ze zaniklé obce Tušimice. Státem chráněná památka se nachází v parčíku u potoka za kostelem. 

sv. Jan Nepomucký


Pieta  na sloupu (klášterecká)

Skulptura se skládá ze dvou částí. Vrchní  část, tj. vlastní Pieta (P. Maria s mrtvým Ježíšem na klíně), hlavice a dřík pochází  z Klášterce. Spodní část - sokl s nápisem a datací 1718 je pozůstatek trojičního sloupu ze zaniklých Drahoňovic.  Socha zdobí parčík pod kostelem.

pieta


Pieta na sloupu (kralupská)

Pieta, umístěná u vstupu na strupčický hřbitov, původem ze zaniklých Kralup u Chomutova, pochází z roku 1718.

Pieta


Madona s dítětem (prunéřovská)

Tato socha z poloviny 18. století, zvaná též  P. Maria Pasovská či Pomocná (něm. Maria Hilf) pochází z Prunéřova. Jedná se o státem chráněnou památku. Nachází před kostelem.

Madona


Smírčí kříž latinský

Hrubě tesaný kamenný kříž z 16. století, původem z Vrchnice. Nachází se v areálu strupčického kostela (napravo u vchodu). Státem chráněná památka.

smrtící kříž


Smírčí kříž cyrilometodějský

Také  tato hrubě tesaná kruhová pískovcová stéla ze 16. století, pocházející z Vrchnice, se nachází v areálu strupčicého kostela. Jedná se rovněž státem chráněnou památku.

smrtící kříž


Boží muka pozdně gotická

Čtyčboký pískovcový sloup s čtyřbokou lucernou pochází z Bystřice u Kadaně. Datován je pravděpodobně rokem 1716, příp. 1516 (druhá číslice je nečitelná). Nachází se na rozcestí pod kostelem.

pieta


Kříž latinský 

Novodobý pískovcový kříž, osazený v roce 2008 na sokl z roku 1728. Sokl patrně nesl původně sochu sv. Josefa, kterou později nahradil kříž. Plastika stála u zaniklé polní cesty ze Strupčic do Vrskmaně. Koncem 20. století byla poničena, následně přemístěna na strupčickou náves, restaurována a doplněna o nový kříž.

sokl kříže josefa


Sv. Václav

Původní strupčická socha patrona obce z roku 1833 se nachází uprostřed strupčické návsi. Jedná se o státem chráněnou sochu.

socha sv. Václava


Pieta (strupčická)

Původní strupčická pískovcová socha z roku 1755 stojí v parčíku pod kostelem ve Strupčicích.

boží muka


Kaplička Panny Marie

Kaplička se schodištěm, stojící na malém návrší u polní cesty ze Strupčic do Hošnic, mezi dvěmi lípami, zasazenými kolem r. 1798, novodobá stavba postavená v létech 2004 – 2009 na místě původní kapličky z 2. poloviny 19. stol. 

socha


Památky v místní části Hošnice

Krucifix

Pískovcová socha ukřižovaného Krista vznikla v roce 1739 je vedena v seznamu státem chraněných památek. Jedná se o původní hošnickou sochu. Nachází se u odbočky do M. Března (u bývalého kravína).

Krucifix


Sloup Nejsvětější Trojice

Původní hošnická socha z roku 1861. Nachází se u hlavní křižovatky v Hošnicích.

Sloup největší trojice


Sv. Anna Samotřetí

Původní hošnická pískovcová socha z roku 1716, stojí na tamní návsi. Státem chráněná památka.

Sv. Anna Samotřetí


Památky v místní části Sušany

Kostel sv. Marka

Jednolodní kostel, původně gotický z 1. poloviny 14. století, patří k nejstarším kostelům v regionu. Stojí na jihovýchodním okraji sušanské návsi. V průběhu staletí byl přestavován, věž byla postavena v roce 1729. Kostel je obklopen hřbitovem a ohrazen cihlovou hřbitovní zdí s branou. Celý areál je památkově chráněn.

kostel sv. Marka


Kříž patriarší

Novodobý kovový kříž, osazený na barokním soklu, stojí u horního rybníka v Sušanech.

Kříž patriarší 


Sv. Jan Nepomucký

Litinová polychromovaná socha asi z přelomu 19. a 20. stol. na novém pískovcovém soklu. Opukový sokl s datací 1797 (nesoucí původně jinou sochu) se rozpadl. Socha stojí na návsi v Sušanech.

Sv. Jan Nepomucký


Památky v místní části Okořín

Sloup nejsvětější trojice

Sloup z roku 1860 stával při polní cestě z Okořína do Všestud, v 50. letech byl slině poškozen, vlastní socha Nejsvatější Trojice byla zničena a na místě zůstalo pouze torzo (sokl a část sloupu). V roce 2008 bylo torzo sejmuto, proběhly restaurátorské práce a vytvoření nové sochy. V roce 2009 byl sloup s novou sochou instalován u rybníka na návsi v Okoříně.

piet okoříně

Autor textů: Miroslav Rokoš