#
#
#
#
#
#
#
#
#

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Mobilní aplikace

V OBRAZE

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Volně ke stažení:

Google playapp

HORY DOLY

Aktuální teplota

10.7.2020 11:52

Aktuální teplota:

23,8 °C

Vlhkost:

67,8 %

Rosný bod:

17,5 °C

Kalendář akcí

Novinky.cz

práce

Svátek

Svátek má Libuše, Amálie

socpom

soutěž

Svazek obcí

Obsah

                                

                                

                                strupčice hošnice

                                okořín sušany

 


Sušany patří mezi nejstarší osady chomutovského okresu. První zmínka o jejich existenci totiž pochází již z roku 1175 a jejich vznik pravděpodobně sahá ještě dál do minulosti. O tomto ranném období života Sušan tohoto bohužel příliš nevíme, protože se nám z těchto dob nezachovaly téměř žádné záznamy. Je však pravděpodobné, že v době okolo 12. století byly Sušany samostatným statkem.

Název vsi je slovanského původu a označoval ves lidí, žijících na suchém místě, tedy ves sušanů. Sušany jsou pak v různých listinách zmiňovány pod názvy jako např. Czuschan, Sussan, Tsussan či Tschusa, německý úřední název byl Zuscha.

Určit jednoznačně majitele Sušan je dosti problematické, neboť ves byla dlouhou dobu rozdělena mezi několik pánů. Jako jeden z prvních pravděpodobných majitelů vsi je v polovině 12. století uváděn Bernard z Vildenfelsu, ani ten však ves nevlastnil celou. Část vsi patřila v této době také postoloprtskému klášteru a mosteckému zámku. V 15. století vlastnila části Sušan řada dalších drobných majitelů, převážná část vsi však již od 12. století náležela k panství Postoloprty. Pravděpodobně z 12. století (možná vznikl i dříve) pochází také zdejší kostel sv. Marka, který patří k nejstarším kostelům našeho okresu.

Většina postoloprtského panství, a tedy i většina Sušan, patřila ve 12. století klášteru benediktýnů "Porta Apostolorum". Tento klášter však byl za husitských válek roku 1420 zničen a většina jeho majetku byla zabavena husity. Těm nepřipadly pouze některé části tohoto majetku. Tyto části, mezi které patřily také Sušany, pak král Zikmund postupně prodal nebo daroval. Sušany tak v roce 1420 získal za válečné zásluhy v boji proti husitům Petr ze Šternberku. Šternberkové pak ves vlastnili až do poloviny 17. století, kdy ji hrabě Štěpán Jiří ze Štenberka prodal spolu s dalším svým majetkem hraběti Václavu Michnovi z Vacínova, čímž se Sušany staly součástí panství Blažim. Na konci 16. století se zde, stejně jako v celém okolí, rozšířila protestantská víra. Během následné protireformace se pak obyvatelé vsi katolictví bránili, nakonec se však museli přeci poddat a přijmout zpět katolickou víru. V té době v Evropě také zuřila třicetiletá válka. O tom, jak válečný konflikt Sušany poznamenal, se nám bohužel nedochovaly žádné zprávy. Údajně sem byl roku 1626 procházejícím vojskem zavlečen mor, na který vymřelo téměř všechno zdejší obyvatelstvo. Jak je patrné ze zápisu Berní ruly, pocházejícího z roku 1654, byla ves válkou poškozena, avšak nijak závažně. Po válce se většina obyvatel živila chovem dobytka a zemědělstvím, ve vsi byl také krejčí a krčma. K roku 1664 je ve vsi již uváděn také učitel, který učil také v Blažimi a Nehasicích. Roku 1672 bylo panství Blažim připojeno k panství Postoloprty. V roce 1692 pak toto spojné panství koupil kníže Ferdinand ze Švarcenberku.

Roku 1729 byla u zdejšího kostela postavena kamenná věž. Kostel sv. Marka měl svou věž pravděpodobně již dříve, ta však byla pouze dřevěná. Později se i sám kostel dočkal přestavby, dokončené v roce 1756. V roce 1777 mu byl také přidělen lokalista. Na konci 18. století měly Sušany 39 domů, tento počet se až do poloviny 20. století téměř neměnil.

V roce 1850 se Sušany staly samostatnou obcí. V této době ves zažívala období svého rozkvětu. Dobře zde prosperovalo zemědělství, od roku 1881, kdy byl v Havrani otevřen cukrovar, se zde pěstovala také cukrovka, výnosy zdejších polí byly nadprůměrné, v době sklizně sem museli být najímáni pracovníci i odjinud. První světová válka také zde proběhla relativně v poklidu, po jejím skončení do vsi začali přicházet první čeští obyvatelé. V meziválečném období se Sušanům poměrně dařilo - obec byla vyhlášena svým chovem koní, významným byl také chov skotu a hus. Ve vsi byl hostinec s tanečním sálem, obchod se smíšeným zbožím, svou živnost zde provozovali kovář, švec, krejčí, sedlář, klempíř, truhlář a zedník. V roce 1926 byla do Sušan zavedena elektřina, o dva roky později byla obec napojena na vodovod, budovaný z Pyšné do Havraně.

30. léta přinesla světovou hospodářskou krizi, která se dotkla i Sušan. Národnostní problémy, které zde postupem času pomalu vyvstávaly spolu s krizí se značně podílely na tom, že se ve vsi objevovalo stále více obyvatel, sympatizujících s Henleinovou nacistickou stranou. Když zde pak byla roku 1933 založena SdP, volila ji drtivá většina obyvatel. Dne 10. října 1938 byly Sušany obsazeny německým vojskem, které bylo místními nadšeně vítáno. Brzy nato vypukla druhá světová válka. Za války byly vsi Wehrmachtem zabaveny koně, lidé museli pro potřeby armády odevzdávat řadu různých naturálií a brzy je začal sužovat nedostatek zboží, na které začaly být vydávány lístky. Zdejší muži také začali být odváděni na frontu, z nichž někteří se již domů nikdy nevrátili. Nedostatek mužské pracovní síly museli za války nahrazovat francouzští zajatci, ubytovaní v domě č.p. 1. Na začátku roku 1945 do Sušan dorazila vlna uprchlíků před frontou, 8. května 1945 pak vsí projeli sovětští vojáci. Brzy poté byla část práceschopných obyvatel obce dopravena na práci do vnitrozemí, ostatní němečtí obyvatelé Sušan byli shromážděni v chomutovských sběrných táborech, kde čekali na odsun do Německa. Po tomto odsunu byly Sušany dosídleny převážně českými navrátilci z volyňské oblasti na Ukrajině, počet obyvatel se zde však již nikdy nevrátil na předválečný stav.

Po revoluci v roce 1948 proběhla kolektivizace zemědělství, i zde tedy zmizely soukromé statky a začalo působit jednotné zemědělské družstvo. Hlavní část zemědělského areálu ve Sušanech tvořila velkokapacitní drůbežárna, vepřín a kravín. Při územní reorganizaci v roce 1960 byly k Sušanům připojeny Hošnice, pro vytrvalý pokles obyvatel se však dohodli představitelé Sušan a Strupčic na společném národním výboru, který fungoval od 23. 11. 1971. V roce 1976 se pak Sušany se Strupčicemi sloučily úplně. Ve stejném roce se také spojilo místní jednotné zemědělské družstvo s JZD Strupčice.

V roce 1989 byl schválen územní projekt sídelního útvaru Sušany jako náhrada za obec Strupčice, která měla ustoupit důlní činnosti. To se ale naštěstí nestalo. Vzhled dnešních Sušan není poznamenán moderní výstavbou a uchoval si tak svůj původní ráz. Mnoho zdejších historických objektů je zde však ve špatném stavu a čeká na svou rekonstrukci. Postupné opravy již probíhají na zdejším kostele, v roce 1994 dostal novou střechu a v roce 1999 byla do jeho kopule vložena nová schránka s dokumenty, vztahující se k historii a současnosti kostela. V roce 1998 byla ve vsi dokončena plynofikace a ve stejném roce proběhla také rekonstrukce vodovodního řádu. Následujícího roku byly v Sušanech nově vybudované silnice. K roku 2001 měla ves 22 domů a žilo zde 55 obyvatel.

 

FOTOGALERIE